Malá ochutnávka z připravované Žárovky č. 42 – Pěší pouť na Velehrad

Jana Novotná/ 30 září, 2019/ Nejnovější příspěvky

Visits: 173

     Napsala paní Jitka Čechová.

Léto je čas prázdnin, dovolených, ale také tradičně se třetí srpnový týden putuje pěší poutí na Velehrad.

Po pěkné loňské zkušenosti jsem letos vyrazila podruhé. Letošní, již XIX. pouť se konala na poděkování sv. Cyrilu a Metoději, otcům naší víry, ale také sv. Anežce za 30 let svobody.

Modlitbami jsme při ní prosili za rodiny, mládež, církev, za náš národ i Evropu. Každý z nás nesl také osobní úmysly, za které chtěl obětovat pouť a těžkosti s ní spojené.

Pro mě osobně byla pouť krásným zážitkem společenství lidí, jejichž středem života je Bůh.

Při společných modlitbách, zpěvu, naslouchání Božímu slovu, životopisu sv. Anežky, nás naše nohy nesly přes lesy, louky, moravské vesnice, přes kostely v Olešnici, Letovicích, v Boskovicích, Sloupu, v Senetářově, Ruprechtově, v Milonicích, na horu sv. Klimenta, přes Boršice, až k cíli našeho duchovního putování na Velehrad. Cestou se našel i prostor ke vzájemnému obohacování, sdílení našich životních cest a zkušeností.

Dostávalo se nám bohatého občerstvení ve farnostech, kterými jsme procházeli i milého přijetí v rodinách, které nás přijímaly pod svou střechu, aby nám poskytly odpočinek na naší cestě. U prostřeného stolu jsme se poznávali a vznikly i přátelské vazby. Mnozí nabízeli maximum, i své vlastní lůžko, jen abychom načerpali sil do dalšího dne.

Za vše mohu vyjádřit jen velké díky. Děkuji za to, že jsem mohla prožít silné okamžiky v Boží přítomnosti. Už jen to, že jsem mohla vyjít z pohodlí svého domova, spoléhat na štědrost lidí, s kterými jsem se setkala, odložit zbytečné věci, své starosti, věnovat se modlitbě…to je úžasný bonus do každého dalšího dne po návratu z pouti.

V paměti mi zůstala slova z promluvy o. Peňáze: „Na našem putování není podstatné kolik nás jde, jak nás bolí nohy, kolik kde dostaneme najíst, zda prší nebo pálí slunce, ale nejdůležitější je cíl, cíl nejen poutě, ale především naší životní cesty.

Tedy: „Dá-li Pán…/Jak.4,15/, za rok půjdu znovu.

Share this Post